V letošním roce se o aktivním 3D mluví nejvíce v souvislosti se zdravotním zatížením, spousta diskusí se pro změnu vede o 3D pasivním. Aby ne – výsledky jsou opravdu zajímavé, výrobků na českém trhu už několik, takže se pojďme podívat, co je vlastně k dispozici, resp. někdy v červnu, v červenci k dispozici bude. Zatím k nám totiž dorazily jen ojedinělé kousky.
Rozdílů mezi aktivním a pasivním 3D je několik. Tak především:
– pasivní 3D je konstrukčně jednodušší, takže by mělo být levnější, což se zatím moc nepotvrzuje
– pasivní 3D používá polarizační brýle, které jsou lehké, nenapájí se a také se nemusí synchronizovat s příchozím obrazovým tokem
– na druhou stranu pasivní 3D také pracuje s polovičním Full HD rozlišením (buď na šířku, nebo na výšku), protože obrazy pro levé a pravé oko jdou do brýlí současně a nikoli jako u aktivního 3D, typicky postupně za sebou
– faktem ale také je, že pokud se do aktivního 3D pouští televizní vysílání je pro něj normováno tzv. horizontální nebo vertikální 3D, což je ten samý princip
– faktem rovněž jsou zdravotní problémy u některých jedinců v případě aktivního 3D, pokud jde o pasivní 3D, je příliš brzy cokoliv hodnotit a musíme si ještě počkat
Nepleťte si však moderní pasivní 3D s oním známým jednoduchým kouskem s papírovými brýlemi s barevným celofánem, které se před 20, 25 lety dávali k lehce erotickému pořadu Tutti Frutti, který vysílal jedna německá televize. Kdepak. Dneska je všechno jinak a hlavně – ve vysokém rozlišení.
Někdo sice může namítnout, že 1 920 x 1 080 bodů děleno dvěma, tedy 960 x 1 080 nebo 1 920 x 540 v druhém směru, zrovna HD není. A měl by pravdu. Jenže, jak už jsem naznačil výše, i aktivní 3D při příjmu televizního vysílání není v HD. I ono totiž používá (a pro satelitní 3D vysílání je to už i normováno) poloviční, tzv. horizontální nebo vertikální 3D. Dva obrazy jdou tedy ve Full HD rámci buď nad sebou nebo vedle sebe do levého a pravého oka. Mají tedy na výšku nebo na šířku vždy poloviční rozlišení.
Jak je tomu s kompatibilitou ve 3D?
Otázka za milion zní: „je pasivní 3D kompatibilní s aktivním 3D a na druhé straně s jednoduchým anaglyfickým 3D“? S největší pravděpodobností není. Ale nemám to ověřeno a názory se různí.
Z Philipsu mám neoficiální zprávu, že jejích pasivní televizor řady 7000 byl úspěšně vyzkoušen s 3D Blu-ray přehrávačem, tzn. že kompatibilita se sekvenčně vysílaným 3D formátem v jakém jsou produkovány 3D BD disky tu je. Tady ale také záleží na provedení samotného televizoru, protože jsou i takové, které se například u herního 3D neuplatní.
Kompatibilita mezi jednotlivými 3D systémy je zjevně ošidná věc a uvidíme, jak vše vlastně dopadne. Výrobci pro ni ale udělají maximum. Jinak by si totiž zmenšovaly trh.
Pokud jde o pasivní 3D s polarizačními brýlemi, to je zjevně jen další cestou k prostorovému, resp. abychom byli přesnější k pseudoprostorovému obrazu.
Ostatně uvidíme, jak to bude s kompatibilitou pasivního 3D směrem k tomu nejobyčejnějšímu anaglyfickému (viz dále) 3D. Už se těším, až na některém televizoru jeden před nedávnem zakoupený film s papírovými brýlemi vyzkouším.
Jak funguje 3D
Film pro 3D se zjednodušeně řečeno vytváří dvěma kamerami (ve skutečnosti jich je více), které danou scénu zabírají z různého úhlu. Je to jako 3D kamera pro amatérské použití, která má objektiv se dvěma čočkami a výsledkem je lehce prostorový obraz.
Při vysílání – a to u jakéhokoli 3D systému – je nutné zajistit, aby se obraz z levé kamery (objektivu) dostal do levého oka a z pravé do pravého.
Dřívější metoda použitá u zmiňovaného Tutti Frutti se nazývala „anaglyfická“ a byla poprvé použita už roku 1853.
Obraz do jednotlivých očí rozřazovaly dvoubarevné brýle a efekt nebyl nijak vysoký. Ale byl, což mohou pamětníci (včetně mě) potvrdit. Ostatně filmy se pro toto 3D prodávají dodnes a můžete si je běžně koupit (nejsou nijak drahé).
Nespornou výhodou anaglyfického systému byla možnost sledovat 3D přes zcela běžný televizor.
Dnešní moderní pasivní systém používá polarizační skla starající se o přiřazení příchozího obrazu tomu správnému oku a pochází z roku 1936. I tento systém může mít nějaké to barevné zkreslení, někdo dokonce může vidět i nižší rozlišení a další rozdíly oproti systému aktivnímu, ale sledovat ho mohou snad všichni, včetně lidí, kteří si na aktivní 3D ztěžují. Alespoň to zatím tak vypadá, ale na závěry je ještě příliš brzy.
Brýle sice mají zanedbatelnou cenu (oproti aktivním), ale vyžadován je už speciálně upravený televizor či projekční plátno.
Díky levným brýlím, které by v případě pasivních 3D systémů pro domácnosti měly stát okolo 200, 250 Kč, je systém často využíván v kinech.
U aktivního 3D je rovněž vyžadován speciální televizor, ale protože je nutné příchozí video synchronizovat s brýlemi, které používají LCD panely, musí být napájeny.
O synchronizaci se stará infračervený vysílač, který je ve valné většině případů zabudovaný do rámu televizoru. Pokud není, je externí.
LG: pasivně už od 24.750 Kč
Vůbec prvním masově prodávaným televizorem s moderní pasivní technologií byl LG 47LD950 (viz. úvodní foto) v provedení LCD s klasickým podsvícením trubicemi (LD920 je to samé, jen se jinak jmenuje). U nás byl k dispozici už v dubnu minulého roku, přišel na 55.999 Kč, včetně 4 kusů brýlí, a úhlopříčku měl 119 cm (47"). Měl jsem ho zapůjčen na test a musím říci, že se mi na něm líbilo snad všechno, až na cenu, pochopitelně. Tu jsem považoval za zbytečně přemrštěnou.
Nyní přichází i na český trh druhá generace výrobků LG pro pasivní 3D. Firma sice rozeslala tiskovou zprávu plnou marketingových řečiček a úzkostlivě se vyhýbala označení „pasivní“, ale použity jsou polarizační neaktivní brýle (váží pod 20 g) bez napájení, takže je to zřejmé.
Poslední novinky LG právě přicházející i na náš trh – LW4500, LW5500, LW570S a LW650S. Jsou či postupně budou k dispozici v úhlopříčkách od 81 do 140 cm za cenu od 24.750 Kč výše.Zakoupit si můžete televizory LW4500, LW5500, LW570S a LW650S (na snímku), vše s podsvícením LED, v cenách od 24.750 Kč a v úhlopříčkách od 81 do 140 cm. Poslední dva modely budou mít vedle DVB-T i satelitní tuner DVB-S, čehož jsme u LG v dodávkách pro český trh svědky poprvé.
Odpovídající bude i výbava mezi níž – podle modelu – najdete i intuitivní dálkový ovladač Magic Motion či připojení na internet prostřednictvím, sady widgetů (malých specializovaných prográmků) LG Apps. V nich najdete třeba výuku cizího jazyka, horoskop, hry, přístup na Youtube apod. Uvidíme, zda budou alespoň některé lokalizované.
Minimálně s nejvyšším modelem LW650S by pak měla přijít i věcička jménem „otevřený internet“. To znamená, že byste vedle možnosti využívat widgety mohli zapsat i libovolnou internetovou adresu. Nepotvrzené zprávy říkají, že by v něm měla být k dispozici i podpora tzv. flashových stránek, a to by bylo poprvé, kdy by jí nějaký televizor vůbec měl.
Pasivní chuťovky Philipsu od července
Na setkání ve španělské Barceloně firma odůvodňovala uvedení pasivního 3D především zdravotními aspekty. A také docela obyčejnou únavou, která se prý u některých projevuje při dlouhodobějším sledování aktivního 3D, i když žádné konkrétní výsledky průzkumů jsme se nedozvěděli. Avšak protože Philips v pasivním 3D uvedl i svou vlajkovou loď, televizor Cinema 21:9 verze Gold, říkám si, zda na tom opravdu něco nebude. Faktem ale je, že vedle něj zůstane na trhu i verze Platinum s běžným aktivním 3D.
Výsledkem setkání bylo, že ze čtyř uvedených řad pro 3D – 7000, 8000, 9000 a Cinema – najdeme pasivní modely ve dvou.
Jde o jeden výrobek řady Cinema 21:9 (poměr stran obrazovky) a o pět úhlopříček v řadě 7000.
U Cinemy lze opět očekávat cenu asi kolem 100.000 Kč, protože jde o unikátní televizor, který nikde jinde nekoupíte, včetně formátu panelu.
Všechny modely jsou LCD s podsvětlením LED umístěným v rámu (tzv. Edge LED), mají mít osvětlení pozadí televizoru zvané Ambilight, které prokazatelně snižuje únavu očí a zajišťuje při sledování televizoru v jakémkoli režimu, větší pohodu.
Philips na rozdíl od LG už poskytl parametry (pro změnu ale ještě neznáme ceny), takže začněme nejdříve vyšším modelem…
Skvost v nabídce Philipsu pro letošní rok. Cinema 21:9 Gold využívá pasivní 3D a panel s úhlopříčkou 127 cm s poměrem stran 21:9. Je určena především pro filmové nadšence a podstavec se dá využít i k montáži na stěnu.Cinema 21:9 Gold: formát obrazovky je unikátní (21:9), takže typicky filmy z půjčovny, DVD či Blu-ray disku nejen že lépe zachovávají svůj formát, ale navíc i podstatně lépe vyplňují panel.
Při 127 cm (50"), kdy je televizor širší, je pochopitelně rozlišení jiné než Full HD, takže ve výsledku tu máme 2 560 x 1 080 bodů. Panel má odezvu 2 ms a při dané třídě a ceně můžeme očekávat výtečné resamplování, tedy převod z z nízkého rozlišení daného DVB-T na rozlišení vysoké, tedy HD. Odpovídající je i výbava: napojení na internet, který je v tomto případě volný (můžete zapsat libovolnou webovou adresu), což platí o všech televizorech značky, možnost využít pro připojení Wi-Fi či třeba nahrávání přes USB. Základní tunerová výbava by měla zahrnovat DVB-T a DVB-C, vše i ve verzích pro příjem MPEG-4 (AVC - H.264), tedy programů v HD. A abych nezapomněl – stejně jako u všech vyšších řad Philipsu ani zde nechybí tlačítko úplného vypnutí televizoru. Ten má pak v tomto stavu nulovou spotřebu.
Philips série 7000 nabízí pasivní 3D a osvětlení pozadí televizoru systémem Ambilight. Na snímku vidíte 42PFL7606K s úhlopříčkou 107 cm. Zabudována je kompletní tunerová výbava, včetně satelitního DVB-S/S2 (HD verze).Řada 7000 je daleko rozmanitější. Jde o obdobně vybavené televizory střední třídy, které budou k dispozici v úhlopříčkách 81 cm (32"), 94 cm (37"), 107 cm (42"), 119 cm (47") a 140 cm (55"). Poprvé tak – nejen u Philipsu – jsme letos svědky 3D televizoru majícího v úhlopříčce pod jeden metr.
Rozlišení obrazovek je už typické Full HD, tedy 1 920 x 1 080 bodů, panel má opět odezvu 2 ms a některé modely budou mít vedle tunerů DVB-T a DVB-C (opět je kompatibilní s UPC) i tunery pro příjem satelitního vysílání DVB-S, resp. S2 (HD, MPEG-4). Napojení na internet opět může obstarat jak zabudovaný ethernetový konektor, tak Wi-Fi, které se v tomto případě dokupuje.
„Aktivní“ zdravotní obtíže?
Mluví se o tom (žádné oficiální údaje se mi nepodařilo zjistit), že zhruba čtvrtina lidí hlásí při sledování aktivního 3D systému obtíže. Typicky bolení hlavy a mírné závratě. Já ze svého okolí vím o jediném člověku. Na sobě jsem nepozoroval nic, a to jsem strávil sledováním ukázek a filmů ve 3D mnoho hodin, několik seriálových dílů jsem také sledoval přes aktivní 2D-3D konverzi ani tady jsem na sobě nic nepozoroval.
Jak to doopravdy se zdravotními obtížemi je, vám dnes nikdo neřekne, protože je příliš brzy na dělání závěrů. Občas se podívat na 3D film – ať už na pasivním, či na aktivním 3D systému – je nejen docela příjemné, ale nikomu to neuškodí. To by musel vykazovat obtíže opravdu okamžité.
Já mám rád i moderní 3D fotografie, které dnes můžete udělat buď drahými fotoaparáty s drahým příslušenstvím, nebo už také kvalitními kompakty, například Panasonic TZ20, bez jakéhokoliv příslušenství. I tohle je budoucnost 3D a možná bude pro řadu lidí zajímavější než ta filmová.
Text: Bohumil Herwig, Foto: archiv autora, LG, Philips
